Obsah:                                                                .

1.        úvod                                                                                                                     s. 2

2.       seznam autorů                                                                                                     s. 3

3.       definice, termíny z oblasti pracovní rehabilitace a problematiky,
druhy pracovní rehabilitace                                                                                             s. 4

4.       přehled dávek státní sociální podpory a péče                                                 s. 8

5.       přehled důležitých zákonů (popř. vyhlášek, nařízení) s komentářem                            s. 10

6.       odkazy na důležité instituce a zdroje informací                                                            s. 23

7.       poděkování                                                                                                          s. 24

ÚVOD - PROČ TATO BROŽURA VZNIKLA

Autory brožury jsou lidé, kteří pracují s osobami se zdravotním omezením. Jsou jimi sociální pracovníci, pracovní terapeuté, pracovní asistenti a další pracovníci tzv. pomáhajících profesí. Těmto osobám pomáhají nalézt místo na trhu práce – ať už v chráněném prostředí či u běžných zaměstnavatelů, firem. Při své práci velmi zřetelně vidí, jak problematické zaměstnávání lidí se zdravotním omezením na otevřeném trhu práce je:

-          stávající legislativní úpravy nejsou mnohdy příliš účinné

-          v mnoha regionech je nezaměstnanost velkým problémem i pro zdravé a vzdělané lidi

-          veřejnost ve skutečnosti stále ještě nepřivykla tomu, že část populace nemá stejné zdravotní předpoklady k práci, stejný zdravotní stav

-          veřejnost (ani odborná) navíc není úplně a přesně informována o možnostech, právech, ale také povinnostech v oblasti zaměstnávání lidí s omezením = klienti těžce dostávají jednotné a pravdivé informace

Tato brožurka by měla:

-          usnadnit orientaci v legislativě, právech a možnostech osob se zdravotním omezením i jejich zaměstnavatelů, podat jednotný výklad zákona a terminologie, usnadnit komunikaci zúčastněných stran (klient – úřad – lékařská posudková komise – sociální pracovník atd.), uvést v obecné povědomí pracovní rehabilitaci a její význam, uvést v obecné povědomí, že všichni nemáme stejné možnosti a podmínky zdravotní, všichni je ale máme stejné v oblasti svých práv

-          být (základním) zdrojem informací pro co nejvíce osob, kterých se zaměstnávání lidí se zdravotním omezením týká – tedy pro:

a)       klienty usilující o vstup do zaměstnání (opětovný nebo první, na nejrůznějších úrovních – od rehabilitace až po otevřený trh práce)

b)       poskytovatele sociálních služeb v oblasti práce (pracovní terapeuti, sociální pracovníci apod. na všech stupních pracovní rehabilitace a poradenství)

c)       zaměstnavatele (zaměstnávající občany se zdravotním omezením nebo o takovém kroku uvažující)

d)       úředníky z institucí, které se s problematikou zaměstnávání setkávají (úřady práce, odbory sociálních služeb, informační centra a poradny, místní nebo městské atd. úřady)

e)       lékaře a ostatní zaměstnance Lékařských posudkových komisí

f)       školy sociální práce, popř. podobných zaměření

g)       nově vznikající sociální služby a zařízení

Připravuje se i webová stránka s elektronickou podobou brožurky – ta zde bude pravidelně aktualizována – informace o spuštění a přesná adresa stránky o brožurce bude na

http://sweb.cz/aksbrozura/

Přejeme Vám hodně úspěchů nejen pracovních a doufáme, že Vám tato brožurka přinese užitek.

autoři

SEZNAM AUTORŮ BROŽURKY

Členové Pracovní skupiny pro pracovní rehabilitaci při Asociaci komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví a další odborníci, kteří se ke spolupráci sami přihlásili – konkrétně (celkem 26 osob):

Více informací naleznete na webových stránkách autorských organizací, u nichž můžete také získat  elektronickou verzi této brožury, či na webové stránce http://sweb.cz/aksbrozura.

Definice A TERMÍNY z oblasti pracovní rehabilitace (a pracovní problematiky),

Druhy pracovní rehabilitace

Pracovně rehabilitační pokus – pracovní pokus:

                Tento pokus umožňuje zaměstnání v chráněných podmínkách (chráněné dílny) plně invalidnímu občanovi, jehož typ důchodu je vymezen podle z. č. 155/1995 Sb. (§ 39 od. 1a), a který za běžných okolností nesmí pracovat v takových dílnách. Posudkovou komisí mu ale může být „dán“ tzv. pracovní pokus na omezenou dobu, který má ozřejmit, zda-li takový občan je natolik zdravý, aby mohl vykonávat jiná zaměstnání, či naopak jeho stav je více závažný a potřebuje (a může) pracovat jen za „mimořádných pracovních podmínek“. Povoluje Lékařská posudková komise obvykle na období maximálně jednoho roku.

Pracovně rehabilitační programy, druhy-typy pracovní rehabilitace

Jedná se o služby připravující zájemce na vstup do zaměstnání, práce (vyjma chráněné dílny, která je sama o sobě již chráněným, ale konkrétním pracovištěm zaměstnavatele). Nabízejí je obvykle nestátní zařízení neziskového sektoru (občanská sdružení apod.). V souvislosti s pracovní rehabilitací jde o programy rozvíjející a obnovující zejména pracovní dovednosti klientů.

Takové programy mohou zahrnovat následující nabídku služeb (klient nemusí využít všechny):

·          Chráněná dílna

Pracoviště zaměstnavatele -dohodnutého s úřadem práce-, přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (lidi s částečným nebo plným invalidním důchodem; lidi se zdravotním znevýhodněním - dříve se změněnou pracovní schopností). Pracovní místo pro klienty se značně ztíženou možností se uplatnit na otevřeném trhu práce. Cílem je:

a)       umožnit klientovi pracovat v maximálně chráněných podmínkách a případně mu umožnit nácvik pracovních a sociálních dovedností

b)       poskytnout klientovi stálé pracovní a společenské uplatnění (včetně mzdy)

·          Přechodné zaměstnávání  

Časově omezený pracovní „pokus“ – umístění klienta (V ČR na  6 měsíců – příp. na 1 rok.), jehož cílem je nácvik pracovních dovedností za podpory pracovního asistenta přímo na pracovišti zaměstnavatele - v běžných pracovních podmínkách. Klient má možnost získat základní pracovní kompetence a sociální dovednosti s vyhlídkou dalšího uplatnění.

·          Pracovní asistence

Je podpora poskytovaná pracovním asistentem (nikoliv samotným zaměstnavatelem) obvykle přímo na pracovišti. Cílem je pomoci klientovi zorientovat se na pracovišti a naučit ho potřebným pracovním a sociálním dovednostem tak, aby mu zaměstnavatel nemusel věnovat větší pozornost než ostatním pracovníkům. Úkolem asistence je pracovníka s postižením vést k samostatnosti.

·          Podporované zaměstnávání (PZ)

Komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout klientovi-uživateli takovou míru podpory, aby si našel a udržel vhodné místo na otevřeném trhu práce. Míra podpory (včetně časového omezení služby) je poskytována podle individuálních schopností a potřeb konkrétního uživatele. Obvykle jde o individuální a dlouhodobou podporu směřující ke zvýšení samostatnosti klientů, uchazečů či pracovníků (práci již mají, ale službu využívají k jejímu udržení) poskytovanou před i po nástupu do práce. Smyslem PZ je vyrovnávat pracovní příležitosti pro lidi se ztíženým přístupem na trh práce vlivem jejich handicapu.

·          Příprava na zaměstnání (Job kluby)

Jde v podstatě o vzdělávací aktivitu, jejímž prostřednictvím si mají klienti, zájemci o práci ad. upevňovat své znalosti a dovednosti potřebné při hledání práce. Ve skupině se věnuje pozornost různým tématům: např. kde a jak hledat zaměstnání, jak se připravit na vstup do zaměstnání, pracovně právní normy atd. Job kluby jsou teoretickou přípravou spojenou s praktickými úkoly – např. sepsání životopisu, podání inzerátu, příprava na pohovor apod.

·          Sociální / právní poradenství

Poradenství v oblasti nároků na finanční pomoc od státu (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče apod.), možnostech a cílech rehabilitačních programů, službách jiných institucí atd. Jedná se o poskytování užitečných a praktických rad dávaných klientům během jejich jednání s úřady apod. Sociální pracovníci nabízejí v některých případech i osobní asistenci včetně doprovodu do některých institucí (úřad, lékařská posudková komise apod.).

Právní poradenství se týká nejvíce oblastí: bydlení (dluhy, smlouvy apod.), rozvodová řízení, pracovní a  jiné smlouvy apod. (Právníci nabízejí zpravidla jen poradenství, popř. pomoc se sepsáním dokumentu, nikoliv však doprovod k soudu nebo zastupování u něj.)

·          Podpůrné služby

Individuální konzultace, doprovod na úřad, podpůrné skupiny a jiné návazné služby, které lidi podporují v různých oblastech života (bydlení, volný čas ad.).

·          Pracovní terapie

Je součástí léčebného, terapeutického procesu (např. při nemocnicích, stacionáři). Pacient si má možnost ověřit své schopnosti ještě před propuštěním. Probíhá bez finančního ohodnocení pacienta. Práce je spíše v příslušných podmínkách simulována.

·          Sociální firma

Je regulérní firmou poskytující určité služby (např. pohostinství, restaurační služby, prádelna apod.) a s tím i spojená pracovní místa lidem, kteří díky svému handicapu mohou jen těžce sehnat jiné zaměstnání. Zaměstnanci normálně pracují bez pomoci asistenta či rehabilitačního pracovníka. Tento model je běžný v Anglii. V ČR se vyskytuje ojediněle a má jinou právní formu (např. chráněná dílna), ačkoliv svým obsahem naplňuje poslání sociální firmy.

Chráněné pracoviště / Chráněné místo

                Cílem takového pracoviště, místa je „znovunavrácení“ uživatele do pracovního procesu dalším specifickým rozšířením jeho dovedností s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu a pracovním dovednostem. Jde o vytvoření pevného místa s připravenými podmínkami, většinou s podporou asistenta či jiného rehabilitačního pracovníka. Chráněné pracovní místo je vytvořené zaměstnavatelem po dohodě s úřadem práce pro člověka se zdravotním postižením.

Ergoterapie

         Je zdravotnický obor pomáhající lidem s dočasným nebo trvalým zdravotním omezením. Speciálně vybrané a uzpůsobené pracovní činnosti (včetně prostředí atd.) podporují obnovu či největší možné využití stávajících možností klienta. Cílem je naučit jej zvládat co možná nejsamostatněji každodenní život v přirozeném prostředí. Je součástí léčebné rehabilitace. Ergoterapie je terapie motoricko - intelektuálních funkcí a sociálních schopností z cílem dosažení samostatnosti v osobním, sociálním a pracovním životě. Jedním z hlavních polí ergoterapeutické práce je cílený trénink vnímání. Ergoterapie obsahuje také poradenskou činnost a to s hlavní orientací nejen na pacienta, ale také na jeho rodinné příslušníky. Rovněž se zabývá i sestavením vhodných pomůcek a jejich přizpůsobení individuálním potřebám pacienta. 

Individuální plán (rehabilitační)

         Je plán jednotlivých kroků vedoucích k dosažení dohodnutých cílů (mezi klientem-uživatelem sociálních služeb a pracovníkem v sociálních službách - např. pracovním terapeutem). Obvykle používán při zapojení klienta v pracovně rehabilitačním programu jako jedna z rehabilitačních pomůcek. Jde zároveň o písemnou dohodu stanovených cílů a kroků, kdy je počítáno se spoluprací obou stran (pracovní terapeut-klient). Stává se dobrým podkladem pro práci v rehabilitačních programech.

Sociální dovednosti

         Získávají se učením v průběhu života. Jsou důležité pro život člověka, mají vliv na komunikaci člověka, navazování vztahů atd. Jsou jimi např. schopnost naslouchat druhým, porozumět mezilidským vztahům, umět vyjádřit sám sebe, zvládat určité role ve společnosti apod. Kromě těchto obecnějších dovedností můžeme za sociální dovednost považovat třeba schopnost o sebe pečovat, schopnost zajít na úřad atd.

Sociální pracovník

         Je pracovník poskytující sociální služby. Pracuje buď přímo na sociálních odborech úřadů či na půdě neziskových organizací poskytujících sociální služby. U pracovní rehabilitace je možné se také setkat s termíny, které jsou příbuzné pojmu „sociální pracovník“: tj. pracovní terapeut, pracovní asistent, pracovní konzultant, ergoterapeut. Profese sociálního pracovníka je dnes již stavěna na profesionálních základech – např. každý sociální pracovník se řídí schváleným kodexem.

Klient, uživatel

                Je člověk využívající jednu z forem pracovní rehabilitace (či jinou sociální službu). V postavení k poskytovateli sociální služby (např. nezisková organizace, úřad apod.) je uživatelem služby. Obvykle může být zároveň vnímán jako klient dané služby, klient daného zařízení.

Stimulační / motivační odměna

                Je finanční částka poskytovaná klientovi zapojenému v pracovní rehabilitaci. Slouží jako pobídkový stimul v léčebně-rehabilitačním procesu. Nejedná se o typickou mzdu či jinou pracovně právní odměnu.

Case management

Je metoda práce s klientem (jeho „vedení“ a doprovázení), je intenzivní formou podpory zahrnující v základu:

-          navazování klienta na služby v rámci naplňování jeho potřeb

-          koordinaci a monitorování péče

-          podporu ve vztahu k místním zařízením i neformálním pomáhajícím sítím

-          poskytování individuálního poradenství, pomoci a terapie klientovi

-          vyhodnocování efektivity služeb, které klient využívá

Case management je určen lidem, kteří potřebují podporu v různých oblastech života zároveň. Cílem je umožnit klientům co nejsamostatněji žít ve vlastním prostředí.

.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

                Stav, který trvá déle než 1 rok a podstatně omezuje schopnosti (smyslové, psychické, fyzické) zdravotně postiženého, čímž mu omezuje i možnost pracovního uplatnění.

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

a)       orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními – tj. osoby s těžším 

        zdravotním postižením

b)       orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními

c)       rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými

Zdravotně znevýhodněná osoba

             fyzická osoba,  která má  takovou funkční poruchu zdravotního  stavu,  při  které  má  zachovánu schopnost vykonávat soustavné  zaměstnání  nebo  jinou  výdělečnou  činnost,  ale její možnosti být  nebo zůstat pracovně  začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou  podstatně omezeny  z důvodu  jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

obecný přehled dávek státní sociální poDPORY a péče

Dávky státní sociální podpory

·          žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky (od 1.4.2004 jsou příslušnými úřady úřady práce; většinou se však tyto dávky vyřizují na obecních úřadech)

·          jsou to dávky tzv. nárokové – tzn., že musíte splnit určité podmínky, abyste na jejich výplatu měli nárok (např. dítě musí plnit povinnou školní docházku; potřebujete potvrzení od ÚP, že hledáte zaměstnání apod.)

·          každá dávka má trochu odlišná kritéria, která člověk musí splnit, aby mu byla dávka vyplacena (lze doptat přímo na úřadě)

·          velký význam při jejich vyplácení má ŽM (životní minimum) v ČR a jeho výše (při výpočtu nároku a výši dávek se právě počítá s násobky ŽM!)

·          dávek je celkem osm a dělí se na dvě skupiny:

1.    dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (příjmově testované   dávky):

-          přídavek na dítě

-          sociální příplatek

-          příspěvek na bydlení

2.       dávky nezávislé na výši příjmu:
-      rodičovský příspěvek

-          zaopatřovací příspěvek

-          porodné

-          pohřebné

-          dávky pěstounské péče

Na jaké dávky a v jaké výši máte nárok zjistíte nejsnadněji a nejrychleji na www.mpsv.cz, kde je tabulka pro výpočet, formuláře, podmínky nároku apod.                              (přesně na http://forms.mpsv.cz/sspforms/davkyssp.html)

Na výplatu všech dávek máte nárok zpětně – u některých je to 1 rok, u jiných pouze 3 měsíce.

Dávky sociální péče

·          poskytuje obecní úřad podle místa trvalého bydliště

·          k žádosti je nutné doložit potvrzení: například příjmy (výplata ad.), dávky státní sociální podpory, podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, doklady o skutečných nákladech na domácnost (=nájem, elektřina, plyn apod.), popř. další doklady (potvrzení odborného lékaře při nařízeném nákladném dietním stravování, průkaz ZTP apod.)

·          na tyto dávky není právní nárok, každý případ je posuzován individuálně

·          jsou poskytovány v případě, že příjem občana nedosahuje výše životního minima, tzv. sociálně potřebným

·          dávek je poměrně velký počet (jde o různé druhy příspěvků apod.) a jsou děleny do následujících oblastí:

-          dávky sociální péče pro rodiny a děti

-          dávky sociální péče pro staré občany

-          dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany

-          dávky sociální péče ve zvláštních případech

-          příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu

Životní minimum

Je společensky uznaná minimální hranice příjmů občana, pod níž nastává stav hmotné nouze.

Životní minimum se skládá ze dvou částí:

a)       z částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (výživa, ošacení, obuv, služby apod.)

b)       z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

Částky ŽM platné od 1.1.2005 ( nařízení vlády č. 664/ 2004 Sb.)

a)       měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (osobních      potřeb)

1)        1720 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku

2)       1920 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku

3)       2270 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku

4)       2490 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku

5)       2360 Kč, měsíčně u ostatních občanů

b)       měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (společných potřeb      domácnosti)

1)        1940 Kč, jde-li o jednotlivce

2)       2530 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby (dvoučlenná rodina)

3)       3140 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby (tří a čtyřčlenná rodina)

4)       3520 Kč, žijí-li v domácnosti 5 a více osob (pěti a vícečlenná rodina)

Životní minimum společně posuzovaných osob je součtem všech částek k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb jednotlivých členů domácnosti a jedné částky k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Případný nárok na výplatu dávky ve Vašem konkrétním případě lze opět zjistit na adrese www.mpsv.cz, anebo na příslušném obecním úřadě.

Částky životního minima jsou průběžně upravovány nařízením vlády.

PŘEHLED DŮLEŽITÝCH ZÁKONŮ

(POPŘ. VYHLÁŠEK, NAŘÍZENÍ)

SOUVISEJÍCÍCH S PROBLEMATIKOU ZAMĚSTNANOSTI

Pozn. Jedná se o přehled, který lze využít z různých důvodů a pro různé účely (při hledání zaměstnání, při problémech se zaměstnavatelem, při vyřizování invalidního důchodu apod.). Přehled byl sestaven tak, aby se v něm objevily ty nejdůležitější zákony apod. Některé z nich jsou  okomentované (!jde o stručný výtah toho nejdůležitějšího-ve vztahu k zaměstnání, práci!).

Zákon o zaměstnanosti:

Právo na zaměstnání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením; výhody pro zaměstnavatele zaměstnávající zdravotně postižené

▪         Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází. Fyzická osoba si může sama zaměstnání svobodně zvolit a zabezpečit.

▪         Osobám se zdravotním postižením (ZP) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce (termínem  „osoba zdravotně znevýhodněná“ se ruší termín „osoba se změněnou pracovní schopností“).

▪         Osoba se ZP je: poživatelem plného invalidního důchodu (ta je osobou s těžším zdravotním postižením), částečného invalidního důchodu či osoba uznaná OSSZ jako osoba zdravotně znevýhodněná (ta je v nepříznivém zdravotním stavu déle než 1 rok, což je překážkou její výdělečné činnosti).

▪         Osoby se ZP může vést úřad práce v evidenci, ale tyto osoby se nemusejí automaticky stát uchazeči o zaměstnání, kterým je úřad povinen zprostředkovat zaměstnání, ale mohou se stát i zájemci o zaměstnání (to se týká např. poživatelů plného invalidního důchodu na základě § 39 od. 1a zákona č. 155/1995 Sb.).

▪         Osoby se zdravotním postižením mají nárok na pracovní rehabilitaci. Mají nárok i ti, kteří jsou uznaní lékařem za dočasně neschopné práce Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce  (ta je zaměřená především na získání a udržení vhodného zaměstnání); úřady v tomto ohledu budou spolupracovat i se zástupci zdravotně postižených a zaměstnavateli zaměstnávajícími více než 50% osob se ZP.

▪         Pracovní rehabilitace-příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta, v chráněných dílnách.

▪         Pro osoby se ZP budou nadále probíhat rekvalifikační kurzy.

▪         Nadále mohou být zakládány chráněné dílny a vznikat chráněná pracovní místa; na to jsou po příslušné dohodě s úřadem práce poskytovány příspěvky (u místa pro občana se zdravotním postižením může být až 8-mi násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1 až 3 čtvrtletí předcházejícího kalednářního roku; pro občana s plným invalidním důchodem až 12-ti násobek); lze požadovat i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů.

▪         Úřad práce může přispět i osobám se ZP, kteří se rozhodli podnikat a být osobami samostatně výdělečně činnými (příspěvky mohou být poskytnuty ve výši jako v předcházejícím odstavci).

▪         Tomu zaměstnavateli, který zaměstnává více než 50% osob se ZP náleží příspěvek ve výši: 0,33 násobek průměrné mzdy v NH za 1 až 3 čtvrtletí předcházejícího kalednářního roku měsíčně za každou osobu s částečným invalidním důchodem či osobu zdravotně znevýhodněnou; 0,66 násobek -- za osobu s plným invalidním důchodem.

▪         Náhradní plnění pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci je: odebírání výrobků od zaměstnavatelů s více než 50% zaměstnanců se ZP; zadávání zakázek či odebíráním výrobků od chráněných dílen občanských sdružení, církví, o. p. s. apod.; odvod do státního rozpočtu, který činí 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v NH za 1 až 3 čtvrtletí předcházejícího kalednářního roku za každou nezaměstnanou osobu se ZP. (Pozn. povinný podíl na zaměstnávání osob se ZP činí 4%).

Rovné zacházení, diskriminace, práce s osobními a citlivými údaji

Zacházení s osobními údaji vysvětluje Zákon o ochraně osobních údajů (viz. dále). Obecně je zakázána při uplatňování práva na zaměstnání jakákoliv diskriminace z důvodů: pohlaví, sexuální orientace, etnického původu, národnosti, občanství, zdravotního stavu ( s vyjímkou, že důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání), věku, náboženství atd. atd. V rámci přijímacích pohovorů s uchazeči o zaměstnání není přípustné a etické, aby zaměstnavatel dotazoval uchazeče na (o): -zda-li neplánuje uchazeč(ka) mít dítě, -je-li věřící apod.

Zákoník práce:

pracovní poměr

§          vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravený pracovně právními předpisy. Základním předpisem je zákoník práce, ale některé předpisy jsou upraveny zvláštními předpisy (např. zákon o mzdě, zákon o platu)

§          vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit

§          před uzavřením je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro něho z pracovní smlouvy  vyplývají a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat

způsob uzavření pracovní smlouvy

a)       písemně – zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně

b)       ústně – jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena (podepisuje odpovědný zástupce)

pracovní smlouva musí obsahovat:

§          Druh práce, na který je zaměstnanec přijímán

§          Místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo)

§          Den nástupu do práce

§          Mimoto mohou ve smlouvě být další věci, na kterých se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou

§          Co není ve smlouvě, nelze žádat – nespoléhejte na ústní dohody

§          Jedno vyhotovení pracovní smlouvy dostane zaměstnanec, jedno zaměstnavatel. Vše jsou originály, vše je nutné orazítkovat a podepsat zvlášť, a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Před podpisem smlouvy se nikdy neodhlašujte z evidence Úřadu práce (povinnost nahlásit nástup do zaměstnání je do osmi dní)

§          Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru (nástupu do zaměstnání), to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat:

Ø        jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou     osobou, nebo jméno a adresu zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

Ø        bližší označení druhu a místa výkonu práce,

Ø        nárok na délku dovolené na zotavenou, popřípadě uvedení způsobu určování nároku na dovolenou,

Ø        údaj o výpovědních dobách,

Ø        údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy,

Ø        stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby.

Zkušební doba

§          V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která činí, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, tři měsíce. Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována.

§          Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.

§          Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné.

ZMĚNY VE SMLOUVĚ:

§          pokud byla smlouva uzavřena písemně, mohou se v ní změny provádět opět jen písemně („Dodatek k pracovní smlouvě č….“)

§          změny se mohou provádět jen pokud s nimi souhlasí obě strany

§          konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně (např. převedení na jinou práci, pracovní cesta)

Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci,

§          pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí

§          koná-li těhotná žena, žena, která kojí nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců práci, kterou nesmějí být tyto ženy zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání

§          je-li to nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob před infekčními nemocemi

§          je-li to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu

§          je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci

§          požádá-li o to těhotná žena, žena, která kojí nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců, která pracuje v noci

Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, poněvadž podle lékařského posudku není vhodné, aby dále vykonával dosavadní práci nebo pracoval na dosavadním pracovišti, nebo z jiných vážných důvodů, je zaměstnavatel povinen mu vyhovět, jakmile to dovolí jeho provozní možnosti. Přitom musí dbát, aby práce i pracoviště, na které zaměstnance převádí, byly pro něho vhodné.

Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.

Pracovní poměr může být rozvázán:

a) dohodou

§          dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem

§          dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně (v dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec)

§          jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci

b) výpovědí (povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při výpovědi)

§          může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec

§          výpověď musí být dát písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná

§          výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně

§          zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně stanovených:

Ø       ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

Ø       přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

Ø       stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

Ø       pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

Ø       nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil,

Ø       jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní kázně; pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně lze dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní kázně písemně upozorněn na možnost výpovědi

Při výpovědi dané zaměstnanci se zdravotním postižením, který není zabezpečen důchodem a  nesmí dále vykonávat dosavadní práci je zaměstnavatel povinen mu pomáhat při získání nového zaměstnání. Výpovědní doba skončí teprve tehdy až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se zaměstnancem nedohodne jinak.

Výpovědní důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.

c) okamžitým zrušením,

d) zrušením ve zkušební době

Mohou zrušit obě strany, písemně, s uvedením nebo bez uvedení důvodu. Musí být doručeno druhé straně.

Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí též uplynutím sjednané doby.

Pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí:

§          dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu

§          dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky

Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance.

Výpovědní lhůty

§          výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí 2 měsíce, pokud nebyla ve smlouvě stanovena jinak nebo  3 měsíce, pokud jde o výpověď z organizačních důvodů

§          u dohody o pracovní činnosti 15 dní

§          výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení  výpovědi

§          do výpovědní doby se nezapočítává tzv. ochranná doba (jsme uznáni práce neschopnými, zaměstnankyně je těhotná, čerpá rodičovskou dovolenou apod.) – o tuto dobu se výpovědní lhůta prodlužuje

další důležité informace

§          zaměstnavatel je povinen vystavit vám pracovní posudek do 15ti dnů od ukončení pracovního poměru, pokud o to požádáte

§          zaměstnavatel je povinen do osmi dnů nahlásit vás jako svého zaměstnance na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a řádně za vás odvádět zdravotní a důchodové pojištění a daně. Máte právo si plnění těchto povinností ověřit na příslušných úřadech (pojišťovna apod.)

§          minimální mzda od 1. ledna 2005 je  7.185,-- Kč

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, a to je:

a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

b) při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby; to platí obdobně v případě civilní služby

c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce

d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,

e) v době, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Pracovní doba (určitá, neurčitá) a druhy pracovně-právních vztahů

§          smlouva na dobu neurčitou (pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání)

§          smlouva na dobu určitou nemůže být uzavřena s absolventem SŠ a VŠ,  a mladistvými (15-18 let), pokud o to sami písemně nepožádají.  Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž  účastníky se nepřihlíží

může být sjednána i:

§         dohoda o pracovní činnosti

-          uzavírá se v případě opakované pracovní činnosti, musí mít písemnou formu

-          sjednaná práce nesmí překročit polovinu týdenní pracovní doby (20 hodin), výkon činností nemusí být pravidelný

-          dohoda má obsahovat: druh sjednané práce, sjednanou odměnu, rozsah pracovní doby, doba na kterou se dohoda uzavírá, způsob zrušení

§         dohoda o provedení práce

-          uzavírá se k provedení ojedinělého pracovního úkolu, ústně nebo písemně

-          sjednaná práce nesmí překročit 100 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele

-          dohoda má obsahovat: vymezení pracovního úkolu, lhůtu pro jeho splnění, výši odměny za provedenou práci (ta může být snížena, pokud výsledek práce neodpovídá dohodnutým podmínkám)

-          výpověď nebo okamžité zrušení nejsou možné

-          pozor, není odváděno zdravotní a sociální pojištění

Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení:

 

(ovlivňuje záležitosti týkající se nemocenského pojištění, důchodového pojištění, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory a sociální péče)

pozn. určitá fakta jsou zmíněna v komentáři dále – k zákonu o důchodovém pojištění

Okresní správa sociálního zabezpečení

§         posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů ve věcech sociálního zabezpečení, státní sociální podpory a sociální péče

§         posuzují plnou či částečnou invaliditu, bezmocnost,  zdravotní znevýhodnění

§         vydává posudky, rozhodnutí pro účely dávek státní sociální podpory atd.

§         posuzuje, zda-li občan po tzv. podpůrčí době znovu nabude schopnost pracovat (v jiném zaměstnání)

§         provádí kontrolní lékařské prohlídky

§         (lékaři) vychází při posuzování plné a částečné invalidity z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů

§         je povinna zasílat občanům na základě jejich písemné žádosti 1x ročně, a to do 90 dnů ode dne doručení jejich žádosti, informativní osobní list důchodového pojištění ("informativní list"), který obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od r. 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení

-          příjemce důchodu podmíněného nepříznivým zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku a občan, který je uznán za osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě občan, který žádá o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, a který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je povinen této výzvě vyhovět

-          poživatel částečného invalidního důchodu je povinen předkládat správě sociálního zabezpečení přehled o příjmech, a to ve stanovených lhůtách

řízení ve věcech důchodového pojištění

-          OSSZ rozhodující o plném nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném či plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní

řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné nebo částečné invalidity

-          zahrnuje posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, zastavení výplaty nemocenského, rozhodování o plné invaliditě nebo částečné invaliditě

-          zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz uznán jako dočasně práce neschopným, může být uznán plně invalidním nebo částečně invalidním na základě jeho žádosti o plně invalidní nebo částečný invalidní důchod či v řízení

-          jestliže zaměstnanec neschopný práce po dobu alespoň 6 měsíců včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby, nepožádal o plně invalidní nebo částečný invalidní důchod, zahájí v případě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu OSSZ řízení o uznání plné invalidity nebo částečné invalidity

-          rozhodnutí o přiznání plně invalidního nebo částečného invalidního důchodu doručí Česká správa sociálního zabezpečení zaměstnanci neschopnému práce a okresní správě sociálního zabezpečení, jejímž prostřednictvím byla žádost ČSSZ předána

Zákon o důchodovém pojištění:

plný invalidní důchod

§          pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

§          schopnost soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek podmíněných zdravotním postižením

§          pojištěnec má nárok na plný invalidní důchod:

Ø        jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění,

Ø        pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky nároku na normální starobní důchod,

Ø        popřípadě, byl-li mu přiznán podle § 31 zákona trvale krácený předčasný starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku,

Ø        anebo stal-li se plně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

§          potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod činí:
- pojištěnec do 20 let méně než jeden rok
- pojištěnec od 20 let do 22 let jeden rok
- pojištěnec od 22 let do 24 let dva roky
- pojištěnec od 24 let do 26 let tři roky
- pojištěnec od 26 let do 28 let čtyři roky
- pojištěnec nad 28 let pět roků

Potřebná doba se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem plné invalidity. Podmínka potřebné doby se považuje za splněnou též, byla-li získána v kterémkoli období 10 roků po vzniku plné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba dva roky).

Potřebná doba pojištění se nevyžaduje, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

§          Výše důchodu: výše základní výměry činí 1310 Kč měsíčně, výše procentní výměry činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění.

Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i tzv. dopočtená doba (tj. doba od vzniku nároku na plný invalidní důchod do dosažení důchodového věku).

Dopočtená doba se nezapočítává, vznikla-li plná invalidita následkem úmyslného sebepoškození zdraví nebo úmyslného trestného činu pojištěnce.

částečný invalidní důchod

§          pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33% z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

§          dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžující obecné životní podmínky

§          překročení hranice "povoleného" výdělku neovlivňuje již nárok na důchod, ale pouze nárok na jeho výplatu. Za částečně invalidního se považuje i nadále pojištěnec, kterému zdravotní postižení značně ztěžuje obecné životní podmínky; v tomto případě se výše výdělku nesleduje

§          pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod:

Ø        jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo

Ø        jestliže se stal částečně invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání

§          potřebná doba pojištění pro nárok na částečný invalidní důchod činí:
- pojištěnec do 20 let méně než jeden rok
- pojištěnec od 20 let do 22 let jeden rok
- pojištěnec od 22 let do 24 let dva roky
- pojištěnec od 24 let do 26 let tři roky
- pojištěnec od 26 let do 28 let čtyři roky
- pojištěnec nad 28 let pět roků

Potřebná doba se zjišťuje z období před vznikem částečné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem částečné invalidity. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou též, byla-li získána v kterémkoli období 10 roků po vzniku částečné invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba dva roky).

Potřebná doba pojištění se nevyžaduje, vznikla-li částečná invalidita následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

§          Výše důchodu: výše základní výměry činí 1310 Kč měsíčně, výše procentní výměry činí 0,75 procenta výpočtového základu za každý celý rok pojištění.

Pozn. To, co je uvedeno o tzv. dopočtené době u plného invalidního důchodu platí i v případě částečného invalidního důchodu.

Souběh plného invalidního důchodu a mzdy, povinnosti poživatelů

(souběh pobírání plného invalidního důchodu a  mzdy při zaměstnání):

Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat.

Výplata plného invalidního důchodu (viz. Zákon o důchodovém pojištění) neomezuje jeho příjemci jinou výdělečnou činnost,tzn., že poživatel PID může svůj zbylý pracovní potenciál využít podle svého vlastního uvážení. Orgánům sociálního zabezpečení nepřísluší rozhodovat o tom, zda se může jednat o zaměstnání trvalé nebo pouze o příležitostné zaměstnání formou občasné brigády. Pochopitelně problémem je otázka, zda zvolené zaměstnání je pro zdravotní stav vyhovující, což by měl mít potencionální zaměstnavatel před nástupem ověřeno. Postačující přitom je, aby způsobilost k výkonu sjednaných prací posoudil v rámci vstupní prohlídky lékař nebo zdravotnické zařízení, zajišťující pro zaměstnavatele závodní preventivní péči.

Samotný výkon zaměstnání nemůže vést k odebrání plného invalidní důchodu. K jeho odnětí může dojít pouze po překvalifikování plné invalidity na základě nového zhodnocení zdravotního stavu lékařem OSSZ (PSSZ) v rámci kontrolní lékařské prohlídky. Obecně lze říci, že k překvalifikování plné invalidity dochází zejména v případech posudkově významného zlepšení zdravotního stavu anebo dlouhodobě příznivé stabilizace zdravotního stavu spojené s obnovením výdělečné schopnosti ve stanoveném rozsahu. Poživatel plného invalidního důchodu, ať již byl důchod přiznán podle písm. a) nebo b), se nemusí obávat nastoupit do jakéhokoliv zaměstnání a jeho výdělek není limitován žádným stropem.

Poživatel PID má vůči svému zaměstnavateli oznamovací povinnost, kterému musí nahlásit, že pobírá PID.

Zaměstnavatel má oznamovací povinnost vůči OSSZ (nahlásit, že vás zaměstnává) podle místa bydliště.

Souběh částečného invalidního důchodu a mzdy, povinnosti poživatelů

(souběh pobírání částečného invalidního. důchodu a  mzdy při zaměstnání):

Poživatel ČID je automaticky občanem zdravotně znevýhodněným (dříve ZPS), jeho práce není omezena časově, je omezen jeho výdělek (-nepřesahuje-li průměrný měsíční příjem 66 % srovnatelného vyměřovacího základu, pak mu důchod není krácen, -přesahuje-li 80 % srovnatelného vyměřovacího základu, pak se důchod přestává vyplácet, avšak i poté zůstává osobou se statutem „osoba zdravotně znevýhodněná“, -je-li vyšší než 66 %, ale nepřesahuje-li 80 % srovnatelného vyměřovacího základu, pak se vyplácí ve výši poloviny základní výměry a poloviny procentní výměry)

ČID se však vyplácí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok nepřesahuje dvanáctinásobek částky životního minima (platné pro jednotlivce k 1. lednu kalendářního roku, za který se zjišťuje průměrný měsíční příjem)

Poživatelé ČID jsou povinni každý rok k poslednímu dubnu odevzdat daňové přiznání výdělků za předcházející rok, tj. přehled o příjmech a oznámení o tom, zda-li měl či neměl příjem z výdělečné činnosti (formulář obdrží na správě sociálního zabezpečení)

Poživatel ČID má vůči svému zaměstnavateli oznamovací povinnost, musí mu nahlásit skutečnost, že pobírá ČID.

Zaměstnavatel má oznamovací povinnost vůči OSSZ (nahlásit, že vás zaměstnává) podle místa bydliště

Poživatelé invalidního důchodu (ČID, PID) mají úlevy na daních.

určení výše důchodu
Každý důchod se skládá ze dvou částí:

§          základní výměra - je stejná pro všechny důchody. Od roku 1998 činí 1310 Kč měsíčně, náleží vždy jen jednou

§          procentní výměra - stanoví se z výpočtového základu a počtu let pojištění. Liší se podle druhu důchodu: u starobního a plného invalidního důchodu náleží 1,5% výpočtového základu za každý celý rok pojištění, u částečného invalidního důchodu činí tato sazba 0,75%. Nejnižší částka procentní výměry starobního a plného invalidního důchodu činí 770 Kč, u částečného invalidního důchodu 385 Kč. Procentní výměra pozůstalostních důchodů činí příslušnou procentní sazbu procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

-      o nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje až na výjimky Česká správa sociálního zabezpečení

Nařízení vlády o minimální mzdě:

(Výše minimální mzdy je pravidelně upravována a mění se. Aktuální informace o její výši naleznete na:  www.mpsv.cz

– do vyhledávače na těchto stránkách zadejte „minimální mzda“)

výše minimální mzdy

§          za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem činí 42,50 Kč

§          za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou činí 7 185 Kč

§          90 % částek (ze 42,50 Kč/hod. či 7185/měsíc), jde-li o pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního vztahu

§          80 % částek (ze 42,50 Kč/hod. či 7185/měsíc), jde-li o mladistvého zaměstnance

§          75 % částek (ze 42,50 Kč/hod. či 7185/měsíc), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu

§          50 % částek (ze 42,50 Kč/hod. či 7185/měsíc), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod

-          výše minimální mzdy (42,50 Kč/hod.) se stanoví pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin; při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se výše minimální mzdy úměrně upraví

-          zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednanou či povolenou kratší pracovní dobu či neodpracoval v měsíci všechny směny, náleží minimální mzda ve výši odpovídající odpracované době

Vyhláška stanovující zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací:

společensky účelná pracovní místa (SÚPM)

§          nová pracovní místa, která vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce

§          jsou určena výhradně pro občany-uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem zaměstnání

§          zaměstnavatel se v dohodě uzavřené s úřadem práce zavazuje naplňovat vytvořená SÚPM uchazeči o zaměstnání po dobu min. 2 let

veřejně prospěšné práce (VPP)

§          jsou časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí

§          zaměstnavatel je vytváří nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání

§          pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek

Listina základních práv a svobod:

Základní práva:

§          Lidé jsou svobodní, rovní (důstojnost, práva)

§          Základní práva a svobody jsou zaručeny všem bez rozdílu pohlaví, víry, rasy, náboženství, politického či jiného smýšlení, národní či sociální a menšinové příslušnosti, majetku, rodu atd.

§          Meze základních práv a svobod mohou být upraveny pouze zákonem.

§          Každý má právo na život. Zaručena je nedotknutelnost osoby a jejího soukromí.

§          Zaručena je osobní svoboda. Je vyloučeno mučení, nelidské zacházení.

Ve vztahu k práci:

§          Jsou zakázány nucené práce či služby (existují určité výjimky).

§          Člověk má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu na něj.

§          Každý má právo získávat prostředky na obživu, potřeby prací.

§          Každý má právo se svobodně sdružovat (př. odbory).

§          Zaměstnanec má právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci.

§          Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu, zvláštní pracovní podmínky. Mladiství, osoby ZP i na ochranu v pracovních vztazích, pomoc při přípravě k povolání.

§          Občané mají právo na přiměřené zajištění ve stáří.

§          V případě hmotné nouze má každý právo na přiměřenou pomoc.

Další důležité zákony (s odkazy na internetové stránky):

-          Zákon o životním minimu (web: www.zakonycr.cz/seznamy/4631991Sb.html)

-          Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (web: www.zakonycr.cz/seznamy/0011992Sb.html)

-          Zákon o cestovních náhradách (web: www.atre.cz/zakony/page0048.htm)

-          Zákon o ochraně osobních údajů (web: http://zakony.webzdarma.cz/Inf/zooou.htm)

-          Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (web: www.mpsv.cz/scripts/2ppropo/ppropo.asp?ID=O0145)

-          Nařízení vlády o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci  zaměstnanců v rámci investičních pobídek
(web: www.sbcr.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:PPSBA4/SBA4515A.htm)

Pozn.: Tento seznam zákonů, vyhlášek, nařízení byl vypracován s ohledem na jejich potřebnost a užitečnost vzhledem k problematice zaměstnanosti, případně vzhledem k hledání zaměstnání.

Odkazy na důležité instituce a zdroje informací

·          www.prace.cz  nebo www.hotjobs.cz  (nabídka pracovních míst, možnost vystavit si zdarma svůj životopis, rady a zákony)

·          http://zps.práce.cz  („zprostředkování práce pro zdravotně postižené občany“)

·          www.mpsv.cz  (stránky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR)

·          www.uradyprace.cz  (adresy ÚP v ČR, nabídka zaměstnání, informace o povinnostech ÚP atd.)

·          www.vzdelani.cz   (školy, kursy, zaměstnání, brigády…)

·          www.idnes.cz/zamestnani  (aktuální informace, odpovědi na vaše dotazy, archiv článků, inzeráty, rady jak napsat životopis apod., vysvětlení cizích pojmů v oblasti zaměstnávání atd.)

·          http://mujpodnik.atlas.cz  (ČR zákony v aktuálním znění)

·          www.zakony.cz  (překliknout na „mujpodnik“)

·          www.krizovatka.cz  (vyhledávač pro zdravotní a sociální oblast – včetně pracovních příležitostí)

·          www.helpnet.cz (portál pro lidi se specifickými potřebami, včetně zaměstnávání)

·          personálni agentury s radami pro hledání zaměstnání a nabídkami uplatnění:

o         www.jobservis.cz 

o         www.start.cz

o         www.indexplus.cz

o         www.adecco.cz

o         www.majora.cz

o         www.kappa.cz

o         www.talents.cz

o         www.grafton-group.cz

o         www.linkprague.com

o         www.jobpilot.cz/profile/agentury/list.phtml (zde naleznete seznam dalších agentur i s odkazy)

·          www.ecn.cz/hestia/adresář  (adresář institucí ze sociální oblasti)

·          www.obcanskeporadny.cz  (adresář)

·          www.mcssp.cz  (Městské centrum sociálních služeb a prevence. RIAPS a poradny)

·          www.azzpcr.cz

·          www.aperio.cz

·          www.ereska.cz/postrehy/socialka.html

·          www.internetporadna.cz/obcan/index.php

·          www.paraple.cz

·          Infocentrum sociální pomoci (sociální poradna, poradna pro osoby s handicapem, poradna pro dlouhodobě nezaměstnané: Kiosek), Palackého nám, podchod metra, -tel.  224 919 723

·          www.mpsv.cz (Ministerstvo práce a sociálních věcí) MPSV-zelená linka: tel.: 800 189 810 Automat, který zodpoví otázky týkající se státní sociální podpory. Informační kancelář MPSV: tel.: +420 221 922 462, MPSV ČR, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2

·          www.cssz.cz (Česká správa sociálního zabezpečení) – informační kancelář, tel: 257 062 860-8 (Placené) In-formace o dávkách a důchodech (mj. i přesný výpočet možnosti přivýdělku při ČID):Křížová 25, 225 08 Praha 5
 

Pozn.: Seznam odkazů nezahrnuje z pochopitelných důvodů všechny důležité zdroje či kontakty. Za neuvedení některých z nich se omlouváme.

PODĚKOVÁNÍ

       Koordinátor projektu děkuje všem kolegyním a kolegům, kteří bez nároku na honorář pracovali na této brožurce (jejich seznam najdete výše), rovněž pak děkuje všem zastoupeným organizacím, kteří zároveň tisk a distribuci této brožury financovali, jakož i všem poradcům, kteří s námi konzultovali její obsah. Poděkování náleží také organizacím, které zdarma poskytovaly své prostory k práci (ESET-HELP Praha, FOKUS Praha, O.s.Péče o duševní zdraví – region Pardubice, Sociální Agentura Ústí nad Labem), a v neposlední řadě i Asociaci komunitních služeb.

Zapojené organizace:

(ZDE BUDOU LOGA ORGANIZACÍ)